Respektujte se
Doba je poněkud hektická a jak se mění enegie přicházející na Zemi, tak se neustále mění i náš vnitřní život a pohled na sebe sama vůči společnosti. Přicházejí situace ve kterých jsme si dříve věděli rady, nyní váháme. Často přicházejí situace ve kterých se ocitáme poprvé. A nebo se stále opakuje to, přes co prostě nejsme schopni přelézt.
I samotná nuda a stagnace je obtížná situace, protože dostat se z ní se učíme v několika hloubkách. Stejně jako v jiných nám obtížných situacích. Je to prostě někdy dřina. Za život se hledáme několikrát, pak přehodnocujeme žebříček hodnot, do toho se musíme živit a starat o děti, udržovat své zdraví a psychicky neklesnout pod určitou čáru, která je pro nás hraniční pro "normální" život. A to nemluvím o obavách o všechny tyto a mnoho dalších aspektů našeho vlastního života.
Zamotaná hlava? Zapomínáme?? Někdy s námi mává vztek, pak zase polemizujeme sami se sebou, že tohle je stav, který přejde. Pak se setkáme s blaženou představou co by kdyby....vizualizacemi a našimi sny, zablouzníme a při návratu je nám z toho ouvej, že to, jak to je, vlastně nesouhlasí s tím, jak by jsme to chtěli mít. Připadáme si slabí a neschopní měnit v životě to, co je potřeba a vidět cestu dál. Kudy se dát, čemu se věnovat více, čemu méně. Jsme tak nějak nejistí, že nemáme kontrolu nad tím, co se děje. Máme zmatek na střídačku v různých věcech a mnohdy i tam, kde by jsme to nečekali.
Tohle všechno je v pořádku. Jste přesně tam, kde máte být. Všechno co se týká nás samotných - naše podvědomí, naše mysl, naše jemně hmmotná těla....prostě všechno, se právě teď učí nově reagovat. Učíme se jak se vcítit do druhého, jak komunikovat se světem a hlavně se sebou. Učíme se jak více odevzdat své srdce a otevřít ho aniž by jsme o něj přišli. Zdokonalujeme se v péči o sebe sama. Zkoušíme vidět věci z jiné perspektivy (a že je jich hodně). Snažíme se přitom neztratit kormidlo a pevné nohy na zemi, což je důležité pro naši prosperitu a zdraví. Takže duchovně založení lidé se stále učí jak se správně ukotvit k Zemi. Jiní se učí ochraně, sebeúctě, jistotě, kterou máme pouze sami v sobě. Učíme se jak nebýt na nikom nijak závislí, jelikož cítíme že závislost nás svazuje i když je to láska :) Učíme se otevřeně poznávat sami sebe. Objevujeme kým jsme doopravdy a postupně, jak roky jdou, odhazujeme strach chtít se projevit tak jak by to dělal svobodný člověk......
Děje se toho neuvěřitelné kvantum a hlavně vše se prolíná a o to je těžší si udržet čistou hlavu a směr, kterým chceme jít...směr, který vede k životu jaký chceme doopravdy žít bez jakýchkoliv kompromisů.
Něco Vám řeknu. Ano Vám, co to teď čtete. Dostali jste se na tyto stránky protože je důležité, aby jste věděli toto: Jste skvělí !!!!
Ve všem co děláte, jak si počínáte. Je to někdy fakt těžký, ale Vy to dáváte. Ono totiž tenhle všudypřítomný chaos a nestálost v myšlenkách je "normální". Za těchto podmínek je v pořádku, když jste na sebe naštvaní, nebo když jste ztraceni a topíte se ve směsi nekontrolovatelných myšlenek. I spoustu jiných negativních postojů je teď momentálně v pořádku. Vaše mysl se stále snaží pracovat jako za starého režimu a proto máte občas pocit, že je všechno jinak, než jak jste předpokládali. Než se totiž zocelíme ve vnímání své intuice, než se naučíme, jak se o sebe lépe starat, než si úplně uvědomíme, co opravdu v životě chceme, než se zbavíme strachu projevit se tak jak to opravdu cítíme atd., musí nás Vesmír připravit o ty "záchraný kola", kterých se jako klíšťata držíme, aby jsme se nezačali topit. Proč se držíme něčeho, co nás vlastně brzdí? Protože máme strach...protože si nevěříme. Nevěříme tomu, že se dokážeme postarat o to, aby nám bylo dobře. Zatím si ještě nedokážeme projevit tolik lásky, aby jsme si byli jistí sami sebou a tím, kým vlastně jsme.
Možná to bude ještě nepříjemné, ale osud nám předloží takové situace, aby jsme byli odkázáni sami na sebe. Jedině tak si začneme věřit. A pak už je otázka času, kdy se v tom procvičíme natolik, že vše budeme dávat s přehledem :) a navíc...a to se mi líbí nejvíc...získáme jakýsi přehled, či mapu toho, jaký další krok udělat. Ucítíme kdy co změnit, kdy co pustit (i když by jsme to předtím neudělali), Budeme silní a celilství, ale nebudeme to už řešit. Tohle posuzování jak na tom vlastně jsme, nás pak už nebude zajímat. Přestane Vás to bavit :)
Pak prostě už jen existujete, jednáte podle výzev, staráte se o své tělo a psychiku....o dostatek radosti a finančních prostředků....jediný rozdíl v tom je, že už neřešíte. Prostě jednáte. Odpoutaní od svého úzkého pohledu získáte pohled na situace z různých úhlů a vyberete si ten, který Vám vyhovuje nejlépe - to poradí intuice :) vycítíte co a jak.
Jediná podmínka a dosti důležitá je: Vědět kým jsem a co chci.
Většinou, když už víte kým doopravdy jste, je pak jednodušší rozpoznat co chci a co mě naplňuje. Otázka je pak Dharma - životní úkol. Někteří říkají, že žádný nikdo nemá, že je na nás jak chceme žít. Je pravda, že jsme svobodní a můžeme si vybírat co zažijeme. Ale eistuje něco jako předsevzetí, které máme vtisknuté k duši v tomto životě (jež jsme si sami zvolili ještě před vtělením) a je dobré se tímto směrovat, neboť bez naplnění tohoto předsevzetí nebudete nikdy žít naplno. Budete třeba spokojení a šťastní, ale stále Vám bude něco říkat, že toto není kompletní verze. Je pravdou, že většinou to, co nás táhne a naplňuje je to pravé, čemu by se člověk měl věnovat.
Jednoduše řečeno: buďte sami sebou a pokud máte zájem být šťastní, tak budete ochotni se měnit a tím se posouvat blíže k tomu kým jste. Budete překvapeni co všechno se o sobě můžete dovědět a především, co všechno můžete zažít.
Jste tedy na správné cestě. Tolerujte sami sebe. Starejte se a pečujte o svá těla - zahrnut i jídelníček a šatník. Buďte krásní a jděte tam, kde je Vám dobře. Buďte s těmi, se kterými je Vám fajn. Dělejte to, co Vás naplňuje, protože to je Vaše cesta.
Repsektujte Vaši osobí cestu ke svobodě. Ať jste poslední dobou jakkoliv negativní, či ztracení nebo zmatení ze svého jednání a myšlenek, je to pouze tato část života, která nabrala na rychlosti a vyvíjí se rychleji než kdykoliv předtím. Je potřeba aby jste prošli vlastním okem pravdy. Odhalí se tím Vaše ryzí Já a zůstane volné, jelikož už si nebudete moci nic nalhávat, ani si nic přibarvovat. Budete vidět věci tak, jak opravdu jsou právě teď.
Důvěřujte své intuici. Věřte v sebe. Vytyčte si své cíle a neochvějně k nim směřujte. Najděte to, co Vás baví a neodkladně s tím začněte. To je to, co Vás posune dál. Hojnost světa čeká na projevení. Nečekejte a řiďte se tím, co cítíte. A buďte na sebe hrdí. Zvládáte toho totiž den ode dne víc a víc i když jste to do teď ještě nezaznamenali.
Změna je život...
....tak vzhůru, ať to lítá. Jsme totiž volní :)